Jak se zbavit strachu ze zubaře?

Nakonec se odhodlají většinou až v okamžiku, kdy přichází nějaký akutní problém a bolest převáží nad strachem z tolik obávaného ošetření. Bohužel v takové chvíli pacient většinou zjistí, že zubní lékař, u něhož kdysi dávno byl, již řadu let neordinuje, změnil působiště, či prostě nejeví zájem o ošetření pacienta, jenž nedochází pravidelně a objeví se vždy jen s nějakým problémem (navíc bez objednání mezi řádně objednanými pacienty, čímž narušuje běh ordinace). Nakonec se již bolest nedá vydržet, následuje vyhledání pomoci na pohotovostní službě (které až na čestné výjimky zrovna šetrností a ohleduplností neoplývají), nepříjemný zážitek se opakuje a začarovaný kruh uzavírá.

Co je příčinou tohoto strachu, který z běžné nervozity někdy může dosahovat až takové úrovně, že jej dokonce mohou provázet i tělesné příznaky, jako třes, nespavost, nevolnosti i zvracení? V drtivé většině případů jsou to předchozí negativní zkušenost z ošetření, často zakořeněné již v útlém dětství, kdy nešetrný přístup (doprovázený nedostatkem spolupráce ze strany rodičů, kteří svou úlohu podceňují a dítě na ošetření psychicky nepřipraví) dokáže do budoucna vytvořit celou problémů. Dítě sedá na křeslo, často netuše co se vůbec bude dít, najednou se jej chopí několik párů rukou, a cosi nepříjemného, často bolestivého, mu někdo cizí provádí násilím v tak citlivé oblasti, jako je hlava. Malý pacient pak zmítán směsicí strachu a nejistoty bojuje ze všech sil. Vždyť bojuje o život.

Tento pocit nejistoty a ohrožení může přetrvávat až do dospělosti, zejména není-li lékařovou oblíbenou disciplínou komunikace s pacientem a rutinní aplikace lokální anestezie. Ten pak sedá na křeslo, aniž by věděl, co se vlastně bude dít, či dokonce, které zuby a proč se budou ošetřovat.
Velký kus práce u bázlivých pacientů udělá právě šetrný přístup a normální komunikace. Je až k neuvěření, jak málo stačí – vše probrat, vysvětlit pacientovi postup a důvod konkrétního ošetření, přizpůsobit plán a tempo ošetřování jeho vlastním potřebám a pochopitelně vždy se snažit místní anestezií minimalizovat nejen bolestivé ale i nepříjemné vjemy. Požadovaná odborná erudice nulová, výsledek výborný.

Někdy je ovšem problém tak zásadního rázu, že ani šetrný přístup nestačí. Pacient prostě onen první krok i přes oboustrannou snahu nezvládne udělat. V tu chvíli přichází na pomoc ovlivnění vědomí pomocí léků. Ona kouzelná slovíčka znějí analgosedace, entonox či premedikace. V případě analgosedace podá lékař-anesteziolog pacientovi nitrožilně látku, která jednak vede k odbourání strachu, zklidnění pacienta a v neposlední řadě také zajistí, že si pacient na případné nepříjemné pocity z ošetření nepamatuje. Výsledek (odpovídající požití většího množství destilátu) je kouzelný a dostavuje se prakticky okamžitě. Při výkonu je ve stavu polospánku (někdy se podání sedace nazývá „přiuspáním“, protože nedosahuje intenzity celkové anestezie), omezeně s ošetřujícím komunikuje a je schopen do určité míry spolupracovat. Po jeho skončení podá anesteziolog protilátku, která pacienta opět „probere“ a ten pak odchází s doprovodem domů.

Možnosti použití analgosedace jsou velmi široké, omezení (kromě vážných celkových onemocnění, která vždy musí posoudit anesteziolog) a rizika minimální. Ideální je použití sedace při ošetřování akutních problémů u bázlivých pacientů, kdy potřebujeme například extrahovat několik zkažených zubů najednou, či odstranit ze zubů nervy a provést ošetření kořenových kanálků. Tímto způsobem jsme schopni během jediné či několika málo návštěv pacienta zbavit akutních obtíží, tak abychom dále mohli v klidu a postupně pracovat na odstranění jeho strachu z ošetření. Podobně vhodné je použití analgosedace pro náročnější a obtížnější výkony, jakými je například extrakce všech zubů moudrosti v jediné návštěvě či zavádění většího množství implantátů.

Na rozdíl od analgosedace, při níž musí bezpodmínečně asistovat anesteziolog, je aplikace entonoxu či premedikace typem ošetření, které může realizovat sám zubní lékař. Při premedikaci jde v podstatě o podání stejného léku jako při analgosedaci, jen ne nitrožilně, ale jinou formou – tedy například v podobě pilulky. Opět vede ke zklidnění pacienta, jen výsledek není tak výrazný a k jeho dosažení je třeba určité doby, než začne lék zabírat. Ve většině případů se používá u dětských pacientů. Dítě se po podání premedikace během 30 až 45 minut dostává do polospánku a v ideálním případě při ošetření dobře spolupracuje. I pokud ale strach a pocit ohrožení malého pacienta převáží nad tlumivým účinkem léku, prakticky vždy se dostavuje amnézie a dítě si tak na nepříjemné zážitky nepamatuje a nevytváří si k dalšímu ošetřování někdy tak špatně překonatelné bariéry.

U Entonoxu – což je tzv. rajský plyn (skládá se z 50% oxidu dusného a 50% kyslíku) je aplikace je velmi snadná. Vdechuje se pomocí nádechového ventilu ústy těsně před zahájením ošetření a aplikací injekční anestezie. Entonox je účinné analgetikum pro potlačení strachu při zákroku a krátkodobé bolesti při vpichu lokální anestezie. Jeho použití zajistí analgetické a sedativní účinky při plném vědomí pacienta. Má minimum nežádoucích účinků, jeho podání je snadné. Má rychlý nástup a ústup účinku (během několika minut). Je ideální pro dětské pacienty a pacienty, kteří trpí strachem z lékaře nebo ošetření v ústech. Jeho použití je možné u všech typů výkonů.

Po 15 minutách po ukončení inhalace může pacient odejít a po 30 minutách může řídit automobil, což při podání jiných léků není tak rychle možné. Výhodou Entonoxu je minimum vedlejších účinků. Jeho podání je bezpečné i pro většinu běžných onemocnění (vysoký krevní tlak, onemocnění štítné žlázy, alergie, …), kde by podání jiných tlumících prostředků bylo rizikové.

Všechny typy ošetření, tedy analgosedaci, aplikaci entonoxu i premedikaci v našem zařízení pacientům po předchozím vyšetření nabízíme.

MUDr. Vladislav Růžička
ERPET MEDICAL CENTRUM
Pštrossova 10, Praha 1
www.erpetmedical.cz