Jak poznat kvalitní stříbrný šperk – nenechte se napálit!

Určitě jste si už někdy z dovolené přivezli stříbrný prstýnek, který se po pár dnech přestal lesknout a dokonce vám z něj zčernal prst i přesto, že vám prodejce přísahal, že je stříbrný. Možná vám ani nemusel lhát, jenom vám neřekl úplnou pravdu.

Nebyla náhodou řeč o německém stříbře? Neobjevili jste punc? Pak jste naletěli na klasické levné náhražky stříbra, které možná nejsou pro laika na první pohled rozeznatelné, ale po pár dnech je rozdíl zcela evidentní. „Zatímco kvalitní stříbro zůstává dlouho lesklé a zářivé, jeho náhražky rychle ztrácejí lesk, barva se z nich odírá a jakoby pouští,“ popisuje základní rozdíly Lubor Baum, šperkař prodávající na Fler.cz.

Trendy šperky – velká inspirativní fotogalerie

Základním druhem stříbra je stříbro 925, které musí obsahovat minimálně 92,5 % čistého stříbra (odtud také ono číslo 925). Zbylých maximálně 7,5 % tvoří jiný obecný kov, nejčastěji měď. Tato složka slouží k vytvrzení stříbra, které je ve své čisté formě velmi měkké a pro šperk tak zcela nevhodné, protože by se šperk snadno zdeformoval a poškrábal.

„Tyto šperky by měly být označeny značkou 925, která zaručuje jejich kvalitu. Všichni šperkaři pracující profesionálně se stříbrem musí být registrováni na puncovním úřadě a své šperky vždy opatřit registrační značkou a státní puncovní značkou odpovídající pro konkrétní ryzost. Dnes nejběžnější stříbro 925 musí být označeno puncem ve tvaru hlavy kamzíka. Ryzostní značka ve formě číslice 925 v tomto případě na šperku být už nemusí,“ vysvětluje Lubor Baum.

Jedinou výjimkou jsou stříbrné šperky pod 3 gramy, které ze zákona nemusí být puncovní značkou opatřeny, i ty ale musí být opatřeny značkou ryzosti (925) a mohou výt opatřeny značkou výrobce.

Naopak zcela vyhýbat byste se měli šperkům označovaným za německé stříbro, nickel silver neboli slitinám obecných kovů připomínajícím stříbro. Ty kromě vzhledu nemají se stříbrem mnoho společného. Německé stříbro je slitinou obecných kovů, nejčastěji niklu, mědi a zinku, které je do podoby stříbra pouze upraveno. Právě německé stříbro je velmi častým dovolenkovým suvenýrem, který si ale příliš dlouho neužijete.  Kromě toho, že má tendenci se rychle odírat a blednout, nejsou „šperky“ z něj ani příliš doporučovanou bižuterií. Kvůli vysokému obsahu niklu jsou častými spouštěči alergií na kovy, kterými podle průzkumu trpí každý sedmý člověk, a jejich časté nošení může u citlivějších jedinců vznik alergie dokonce podpořit.

Existuje poměrně jednoduchý test, jak odlišit stříbro od jiných nekvalitních slitin, který mohou provést ve zlatnictví nebo na puncovním úřadě. Používá se k němu kámen buližník a kyselina dusičná, které umí odhalit složení šperku podle toho, do jaké barvy se zabarví. Většinou ale nebudete do obchodů nosit po kapsách kyselinu dusičnou, proto je jedinou zaručenou radou vybírat si stříbrné šperky označené puncovní značkou, kterou znáte, a vyhýbat se těm bez značky nebo se značkou neobvyklou a podezřelou.