Jak být dobrou macechou? Jde to a my víme jak!

Složitá cesta k vyvdaným potomkům 

Slovo macecha máme většinou spojené s pohádkami, kde představuje zlou osobu, která své nevlastní dceři udělá ze života doslova peklo. V současnosti je ale situace spíše opačná. Není už příliš mnoho lidí, kteří se svým partnerem stráví celý život. Často dochází k rozvodům a rozchodům. Mnohé ženy se vdávají podruhé či potřetí a chtě nebo nechtě vyvdají manželovy potomky z minulých vztahů. Ale i když si své partnery nevezmou, i tak se stýkají s jejich dětmi a hledají k nim cestu. Snaží se a dělají vše proto, aby je partnerovy děti měly rády. Že to ale někdy může být skutečně oříšek, o tom vypráví příběh pětatřicetileté Martiny, která se seznámila s o deset let starším Pavlem.

Z extrému do extrému

Párkrát se s jeho dětmi viděla na odpoledne, když šli společně na hřiště, do kina, do cukrárny. Všechno probíhalo v klidu. Tři nebo čtyři hodiny nabité většinou bohatým programem se daly přežít. Ostrou zkouškou ale byl společně prožitý víkend, který přišel po třech měsících vztahu. Děti začaly zlobit, pokaždé dělaly něco úplně jiného, než co Martina chtěla. Když odjely zpátky ke své vlastní mámě, oddechla si. „Lítala jsem z extrému do extrému. Buď jsem je chtěla pořád ve všem kontrolovat, protože jsem se bála, aby se jim něco nestalo, nebo jsem snažila být kámoškou, která je úplně nad věcí. Nefungovalo ani jedno. Když jsem trvala na poslušnosti, vmetly mi do očí, že nejsem jejich máma a tudíž jim nic nemůžu nakazovat. Když jsem nad vším raději jen mávla rukou, udělaly z bytu kůlničku na dříví,“ říká o svých prvních zkušenostech ze soužití.

článek

Pubertální nálady 

Situace se u Martiny a Pavla začala zlepšovat až časem. „Postupně jsem se naučila stanovit nějaké hranice, co už prostě nesmí. Zároveň jsem se snažila zanechat jim nějakou volnost. Mladší sedmiletý Petr mně začal brát docela brzy. Rád kreslil, já taky a díky tomu jsme k sobě našli cestu,“ říká spokojeně Martina. O poznání horší to ale bylo s třináctiletou Pavlínou. „Od začátku jsem cítila z její strany odstup. Přidaly se pubertální nálady a trucování a napětí mezi námi se stupňovalo. Vyvrcholilo to tím, že odmítala přijít na víkend, pokud tam budu já. Pavel se sice snažil chápat její pubertální nálady, ale naštěstí stál při mně. Trval na tom, aby dodržovala určitá pravidla,“ vysvětluje.

Nekupujte si děti a buďte trpělivé

Paradoxně jim pomohla situace, kdy Pavlova bývalá žena musela do nemocnice na operaci, která se ale nepodařila podle očekávání a Pavlova bývalá žena strávila půl roku v nemocnici. „Musely jsme s Pavlínou chtě nechtě začít fungovat a roli určitě hrálo i to, že se bála o svoji mámu a nikoho jiného než Pavla a mně neměla,“ líčí Martina. „Trávily jsme spolu dost času a nakonec se z nás staly kamarádky. Když se její máma vrátila z nemocnice, dokonce přišla za mnou a omluvila se mi, že na mně asi byla ze začátku protivná. Byla jsem vážně naměkko,“ uzavírá svoje vyprávění Martina. Jak zařídit, aby váš vztah s nevlastními dětmi dopadl nakonec stejně hezky? Snažte se být partnerem do nepohody, ale zároveň dejte jasně hranice, co může dítě dělat a co už ne. Nevměšujte se do bývalé rodiny svého partnera, nekomentujte výši alimentů. Nekupujte si pozornost nevlastních dětí dárky a různými akcemi a atrakcemi. Pokud cítíte mezi vámi vznikající nepřátelství, snažte se hledat jeho příčinu. A hlavně buďte trpělivé.

Vyvdala jste nějaké nevlastní děti? Jak s nimi vycházíte? Máte nějaký osvědčený recept, jak se k nim přiblížit?

Foto zdroj: profimedia.cz