Horečka sobotní noci

Vzpomněla jsem si na svou spolužačku Janu. „Je to fajn holka našeho věku, třeba ti podá lepší výklad, než nějaká babka z Horní Dolní. Nezná tě a já Janu už roky neviděla, takže třeba bude výklad karet objektivní.“

Já na výklad karet sama měla svůj názor. Je to manipulace mysli, kartář něco člověku nabulíkuje a ten to pak podvědomě udělá. Zachová se podle toho, jak mu to šarlatán nadiktuje. Ale Janu bych ráda viděla, jak se za ty roky změnila, co je u ní nového. Proč to tedy nespojit?

Po pár telefonátech nás Jana konečně přijala ve svém malém bytě, který zdědila po babičce. Žila si v něm v klidu, jen se svojí dospívající dcerou. Napřed Jana vyložila karty Týně, a pak, že prý by mi taky vyložila, co mě čeká. Tak jsem se zvědavosti souhlasila. Vyšlo mi, že během týdne zažiju románek s tmavovlasým mužem, ale jakoby to byl můj bratr.

No, to je teda pěkná blbost! No dobrý vtip. Brala jsem to jen jako legraci, žádnou váhu jsem tomu nepřikládala. Nicméně jsem celý týden vyhlížela, kde že je ten tmavovlasý muž – bratr. Byla jsem jak posedlá, pohledem se pokoušela svádět všechny takové, co jsem za ten týden potkala.

článek

Přišla sobota, přesně týden od návštěvy Jany, a už jsem to vzdala. Byla to přece blbost. Jak můžou karty vědět, co se stane během týdne. Takový nesmysl.

Za chvíli mi volá Týna: „Jaký máš dnes program na večer? Hana mě zve k nim na diskotéku, kupodivu i ten můj drahoušek souhlasí, že bychom vyrazili. Pojeď s náma, co budeš dělat sama doma? Děti máš u rodičů, tak proč se nepobavit a trochu si netrsnout?“

Moc se mi nechtělo, dělat jim křena, ale vím, co dokáže Týnin drahoušek, určitě se opije a usne. Týna miluje tanec stejně jako já. Hanu sice neznám osobně jen z povídání, tak si potvrdím, co o ní je pravda a co ne.

Než jsme všichni tři dorazili do blízkého města, byla už diskotéka pěkně našlapaná k prasknutí. Plná kouře, zpocených lidí a potácejících se puberťáků. Co tu já v letech proboha dělám? To byl teda blbej nápad! Po pár skleničkách džusu s vodkou už mi to bylo docela fuk. Hana už zabírala místo u natřískaného baru se svým manželem a s bráchou Markem. Marek zklamaný manželstvím stejně jako já, měl tenhle večer stejnou úlohu – dělat křena své ségře a švagrovi. Bylo vidět, že se už docela nudí a nebaví ho poslouchat tolikrát stejné a omleté historky. Docela rád uvítal pozvání na parket. Zrovna hráli dobré vypalovačky staršího data, moji hudební krevní skupinu. Rozjeli jsme to na našlapaném parketu jak v Horečce sobotní noci. Vzduch houstl pod tíhou zpocených těl. Marek uměl skvělé figury a já se mu ráda přizpůsobila. Blbli jsme jak mladí puberťáci. Bylo nám jedno, kdo si co o nás povídá. A je to tady, půlnoc a série slaďáků. Doba, kdy obvykle opouštím parket, protože vždycky jsme na parketě řádily jen já a kamarádky. A na slaďáky řádit, to by bylo fakt divný!

Marek mě k sobě přitáhl a pokračovali jsme v našem tanečním maratonu. Byli jsme tělo na tělo. Přes zpocené tričko byla cítit jeho kolínská, nevtíravá mořská vůně. Krev se mi hrnula až do spánků, srdce bilo na poplach! V půlce skladby jsme k sobě byli přisátí ústy jak přísavky. Víčka pevně přivřená nad tou slastí. Ještě štěstí, že mě držel pevně, měla jsem pocit, že se vznáším, cítila jsem se jak ve světelném elektrizujícím tornádu. Nebyl tu nikdo, jen on a já. Jeho stehno jsem cítila ve svém rozkroku těsně přitisknuté. V kalhotách se mu to pěkně bouřilo. Byli jsme do sebe propletení celou sérii pomalých ploužáků.

V tom mi to docvaklo – Marek je ten tmavovlasý muž – bratr! A je to přesně na čas, dokonce snad i na minutu, týden!!! Týden od věštby! Sakra jak je tohle možný?

článek

Kouř už mě pálil do očí, a tak mi ani nevadilo jít se ven nadýchat kyslíku a provětrat tu překrvenou mozkovnu. Marek bydlel naproti klubu. „Nechceš jít na kafe? V baráku už je klid, naši spí a ségra se švárou se docela dobře baví a nenechají Týnu samotnou s tím jejím zlatým mužíčkem.“

Jejda Týna! Já na ni pro vášeň z tance dočista zapomněla. „Klid, je to v pohodě, s Hanou se vždycky dobře pobaví a viděli nás odcházet, tak se o tebe obávat nebudou.“ Rodiče Marka a Hany bydleli v přízemí. Marek měl pravdu, v domě už byl klid. Jen z povzdálí doléhala hudba z diskotéky. Markův pokoj byl málo vybavený. Bylo to jen chvíli, co se odstěhoval od té svojí bývalky k rodičům. Postel, polička, jedna skříň, psací stůl. Nezbylo mi, než se usídlit na okraji postele.

Postavil vodu na kafe, ale neměl už čas jej zalít! Natahoval se přes postel a přeze mě na poličku s hrníčky. A je to tady, zase ta vlna touhy, ta jeho vůně. Ne, už se neubráním tomu silnému pokušení. Dotkla jsem se jeho tmavých hustých vlasů. Jeho ruka na poličku nedosáhla, dotýkal se mých vlasů, tváře, krku. Přidal polibky, tentokrát vášnivější. Najednou už mě líbal i na jiných místech mého těla. Vyhrnul mi sukni, stáhl kalhotky a v mžiku sál můj horký klín. To mě příjemně překvapilo, žádné hrr pronikání, pěkně pomalu s předehrou, jazyk střídal s prsty. Úplně jsem se pod jeho doteky rozpouštěla, až tekla. Cítila jsem to šimrání v podbřišku, ten blížící se okamžik vrcholu rozkoše. Marek si mě posunul dál od kraje postele. A vsunul svůj silně vzrušený úd do rozevřeného klína. Zmítala jsem se zcela omámená, slastně vzdychala a cítila se nadpozemsky. Na chvilku jsme usnuli sladce unaveni vedle sebe a dokonale propleteni. Z krátkého spánku mě probudil mobil. Týna: „ No kde seš? Za chvíli přijede taxi a jedem domů, ten můj se opět zřídil a dělá mi scény.“ „Dobře, za chvilku jsem tam, neujeďte mi.“

Teď jen rychle a potichu opustit Markův pokoj dřív, než dorazí Hana s manželem. V taxíku jen Týna procedila mezi zuby: „Doufám, že aspoň ty sis ten večer s Markem užila! “

Foto zdroj: profimedia.cz