S Ester Ledeckou o Vánocích, rodinných zvycích, pečení i plánech do budoucna

Kdepak linecké, vosí úly nebo vanilkové rohlíčky. I když jako malá pomáhala s pečením babičce a sama stíhá péct slané dobroty pro ostatní členy rodiny, Ester Ledecká nedá dopustit na čokoládu, kterou bez váhání označí za své nejoblíbenější cukroví. Jak dvojnásobná olympijská vítězka prožívá vánoční svátky? Jaký dárek si zaslouží její tým za letošní sezónu? A neuvidíme náhodou někdy Ester na skokanském můstku? To vše nám prozradila ve velmi příjemném rozhovoru.

Ester, jak vypadá klasický Štědrý den u Ledeckých? Vidíte zlaté prasátko?

Ne, to vůbec nehrozí. O Vánocích jím všechno, co vidím.

V jednom z mnoha rozhovorů jste řekla, že vaším nejoblíbenějším cukrovím je čokoláda. Bylo to tak vždycky?

Bylo. Když jsme byli malí, babička vždycky pekla cukroví, já seděla na kuchyňské lince, pozorovala ji a snad jsem i trošku pomáhala. Ale stejně to vždycky skončilo u té čokolády. Babička dělá takovou speciální, domácí. Letos jsem při focení pro Milku kromě jiných laskomin dostala i adventní kalendář. To mi udělalo obrovskou radost. Bez kalendáře s čokoládičkama si totiž vůbec neumím představit prosinec. Navíc já si ho beru úplně všude s sebou, takže si asi dokážete představit, jak vypadá, když ho společně s ostatními věcmi stěhujeme letem světem. Všechny čokoládky jsou vždycky sesypané někde v rohu kalendáře. Já ale okýnka otevírám svědomitě a poctivě den po dni, žádné předbíhání.

Zdroj: www.profimedia.cz

Vy sama asi nestíháte nic péct…

Stíhám. S bráchou každý rok pečeme “slanoví” – slané sýrové tyčinky a různé tvary sušenek z tvarohu, másla a mouky. Jsou tak výborné, že většinou zbydou ještě i na Silvestra. (smích)

Jak vypadaly vánoční svátky, když jste byli s bratrem děti?

V podstatě asi jako v každé rodině, akorát my je vždycky slavili na horách. Ale jinak to byla klasika – dopis Ježíškovi, stromeček, koledy… Ježíškovi píšu dodnes. On si vždycky dopis v noci sebere, když spím.

Zdroj: www.profimedia.cz

Zpívali jste u stromečku koledy nebo spíš tátovy písničky?

Koledy. Jako malí jsme zpívali poctivě, teď už to trošku flákáme, ale aspoň tři, čtyři koledy si vždycky zazpíváme ještě předtím, než Ježíšek dorazí. Jinak by přece nepřišel.

Zdroj: www.profimedia.cz

Stíháte během sezony nakupovat vánoční dárky?

U mě je problém, že nesnáším nakupování přes internet. A vzhledem k tomu, že domů přijíždíme až 23. prosince večer, tak se akorát vyspím a až na Štědrý den ráno letím nakupovat. To není úplně nejšťastnější řešení, co si budem povídat, v obchodech už nic moc není, anebo je zavřeno. Někdy mě zachraňuje i můj manažer, který mi narychlo doveze třeba moje kalendáře, což je pro všechny určitě super dárek (smích).

Slavíte i se svým týmem?

Ne, to ne, ti jsou v zápřahu od rána do večera. Nic jiného si nezaslouží (smích).

Vzhledem k tomu, že Vánoce jsou uprostřed sezony, popřejete si hezké svátky i s kolegy lyžaři nebo snowboardisty?

Já přeju veselé Vánoce všem, koho potkám. Mám to období moc ráda. Je to strašně pozitivní svátek a má kouzelnou atmosféru.

Zdroj: www.profimedia.cz

Už jste naplno pronikla i do lyžařského prostředí. Které je vám lidsky bližší? Snowboardové nebo lyžařské? Kde máte lepší přátele?

Asi pořád je mi bližší snowboard. Ale ten můj, alpine snowboard. Do prostředí freestylistů se moje osobnost tak úplně nehodí. Pomalu pronikám už i mezi lyžaře. Sice se stydím, ale hledám cestičky a i tam už mám řadu blízkých přátel.

Podpisem smlouvy jste se stala součástí Milka Ski Stars týmu. V tomto fialovém týmu jsou ženy sjezdařky a také jeden muž – olympijský vítěz ve skocích na lyžích Andreas Wellinger. Vy jste už vyzkoušela sjezdové lyže i snowboard. Skoky na lyžích vás nelákají?

Zatím mě to netáhne, ale u mě je možné všechno, takže až mě uvidíte na nájezdu, nebuďte překvapení.

S Andreasem se asi příliš neznáte, ale děvčata z týmu znáte velmi dobře. Už jste si s nimi stihla něco říct? Například s Annou Veith, kterou jste připravila o olympijské zlato?

Já jsem moc ráda, že jsem součástí fialového týmu i proto, že je v něm Ilka Štuhec, moje velká kamarádka. Spolupráce s Milkou je ale hodně čerstvá, takže jsme se nestihly ještě všichni potkat. Snad jen s výjimkou Anny Veith, se kterou jsem se viděla na Stelviu, ale stačily jsme se jen pozdravit. Až bude nějaký týmový dýchánek, tak budu moc ráda, když mě pozvou a tam to všechno probereme.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů a krásné Vánoce.

Foto: Profimedia.cz