Drahé zubní pasty a kartáčky? Vyhozené peníze! Co opravdu funguje?

Na zubní pastě v podstatě nezáleží…

… tedy pokud nemáš na nějakou jejich složku alergii. Jinak je úplně jedno, po jaké sáhneš. Na čištění zubů, vyplnění defektů nebo bělost nemají prakticky žádný vliv. Nejčastější složkou zubních past jsou fluoridy. Fluor je prvek, který snižuje riziko vzniku zubního kazu tím, že zpevňuje sklovinu. A proto jeho obsah rozhoduje při dělení past na:

• Zubní pasty pro děti –  mají snížený obsah fluoru, protože děti pastu často polykají, což může vést až ke vzniku fluorózy, při které je poškozená tvorba skloviny. Proto bys měla dětem vždy kupovat pastu určenou právě pro jejich věk.
• Terapeutické zubní pasty – jsou vhodné pro lidi se zvýšenou potřebou fluoridů, které můžou pomoci jako prevence proti vzniku kazu. Dostaneš je především v lékárnách. Také pasty s obsahem bylin mohou mít terapeutické účinky, například na vznik paradentózy.
• Zubní pasty bez fluoru – jsou určené pro lidi přecitlivělé na fluor. V takovém případě se objeví v okolí úst zarudnutí, pupínky nebo se kůže jinak změní. Přecitlivělost nebo alergie se ale může vyskytnout i na jiné složky zubních past, nejčastěji na pěnicí látky (obvykle sodium laureth sulfát), konzervanty, barviva a jiné.

V případě, že kupuješ pasty v drogerii a netrpíš žádnou alergií, kdy si musíš dávat pozor na složení, je úplně jedno, jestli koupíš pastu za sto korun nebo za dvacku. Prokážou ti totiž úplně stejnou službu. Veškerá reklama a rozdělení past na úžasně bělící a další jsou jen marketingovým tahem a mají ti vytáhnout peníze z kapes, a možná z nich budeš mít lepší pocit, že pro své zuby opravdu něco děláš. (Neděláš nic).

Kartáčky nevybírej podle ceny

Zubní kartáčky se dělí dle tvrdosti na tvrdé, středně tvrdé a měkké. V podstatě jde o nic neříkající dělení, protože neexistuje žádná norma, podle které se tvrdost štětin určuje. Takže to, zda je kartáček opravdu měkký, zjistíš až pohmatem.

Zuby vyčistíš nejlépe měkkým kartáčkem. Tvrdé v kombinaci s nesprávnou technikou čištění mohou sklovinu nenávratně poškodit. Nejčastějším problémem vzniklým čištěním jsou tzv. klínovité defekty, mají tvar písmene V a mohou zasahovat až do dřeně. Příčinou jsou zejména horizontální pohyby zubního kartáčku nebo velké krouživé pohyby kartáčkem po zubech. Dále se na vzniku klínových defektů podílí používání tvrdých zubních kartáčků a abrazivních zubních past, či přílišný tlak na kartáček. Obvykle pak vše dohromady. Poškození je nevratné a jediná možnost je zakrýt je bílá plomba.

Jak má vypadat správný kartáček?

Měl by být měkký s co nejmenší hlavou, kterou se nejlépe vytočíš ve složitém reliéfu zubů. Důležité je, aby všechny štětinky byly stejně dlouhé. Reklamou tolik vychvalované různé délky štětin či silikonové masírky jsou v lepším případě na nic, v horším mohou poškodit dásně.

Zdroj: profimedia.cz

Zubní vody buď škodí, nebo nefungují

Podlehla jsi tlaku reklamy a věříš, že mezizubní prostor ti vyčistí zubní voda? Tak se vrať zpátky na zem. V tom ti nepomůže, pokud si ji nebudeš do pusy pouštět vysokotlakým čističem. Mezizubní prostory vyčistíš pouze mechanicky. S prevencí parodontózy také nemají vůbec nic společného.

Dentální vody jsou v podstatně rozředěné zubní pasty, nebo jen ovoněné vody pro tvůj dobrý pocit. Efekt nemají žádný. Pokud jsi podlehla kouzlu ústních vod s alkoholem, mohou dokonce škodit. Obvykle obsahují až čtvrtinu obsahu alkoholu, který vysušuje a dráždí sliznice. Některé výzkumy dokazují, že tak do sliznic pronikají lépe karcinogenní látky. Proto také mají alkoholici vyšší pravděpodobnost vzniku rakovinotvorného nádoru v dutině ústní.

Nit vyhoď, pořiď si mezizubní kartáček

Kromě obyčejného kartáčku ti v ústní hygieně prokáže velkou službu kartáček mezizubní. Ten totiž obrousí plak nanesený do mezizubních prostor a na rozdíl od ústní vody skutečně funguje. Nit je nutné umět opravdu dobře používat a k zadním zubům se stejně nedostaneš.

Pokud jsi zmatená množstvím velikostí mezizubních kartáčků, poraď se se svým dentistou. Někdo může mít až tři velikosti, podle toho, jak má rozdílné mezery mezi zuby. Také se smiř s tím, že toto je jediná větší investice do zubů, jejich životnost totiž není dlouhá. Spotřebovat dva za týden je naprosto normální.

Jak tedy na čisté zuby?

Najdi vhodný kartáček – tedy co nejměkčí s malou hlavou. Zajdi si za zubním hygienikem a nauč se správné technice čištění zubů. Rozhodně na kartáček nesmíš tlačit, při tom jich valná většina je konstruována tak, že tě k tlačení nutí. Kartáček drž mezi prsty jako pero. Přilož ho, aby byl z půli na dásni a na zubu tak, aby štětinky směřovaly pod dáseň. Tak se dostanou i do dásňového žlábku, což je místo, kde se nejčastěji drží plak a potažmo i bakterie. Jemně tepej asi dvoumilimetrovými pohyby a postupuj ze zubu na zub.

Netlač! Plak má velmi měkkou strukturu a dobře se stírá. Sílu na něj nepotřebuješ. Na prach taky nepoužiješ drátěný kartáč. Po čištění si přejeď zuby jazykem. Pokud jsou hladké jako sklo, máš hotovo. Pokud jsou hrubé, opakuj, dokud nebudou čisté. Neexistuje žádná doba, po kterou máš čistit, až budou čisté, budou čisté.

Poté použij mezizubní kartáček a vyčisti všechny prostory mezi zuby. A to je vše. Celé kouzlo čistých zubů bez paradontózy, kouzel a matoucích marketingových triků. 

Foto: Profimedia.cz