Femina.cz > sex a vztahy > Rady a články o nevěre > Dotaz týdne: Může milovat dvě ženy najednou?
Dotaz týdne: Může milovat dvě ženy najednou?
Máme tu ošemetný dotaz z naší poradny a zajímá nás, co si o tom myslíte vy! David totiž říká, že to jinak vlastně ani nejde…
Dotaz:
Může chlap milovat dvě holky najednou? Úplně stejně? To snad nejde, nebo jo?
David odpovídá:
Jestli může? Skoro by se dalo říct, že musí! Chlap je prostě naprogramován jinak. Ať už jde o romantika, který snadno zahoří ke každé nové slečně, která se mihne kolem něj, nebo o realistu, dvě lásky najednou se do chlapského srdce vejdou a ještě zbude místa dost pro sport, rybaření, pivka atd.
Láska k jedné osobě je výtvor romantismu, kdy se mezi nóbl společností začala propagovat věrná láska na základě děl básníků té doby. Do té doby muži rozhodně nestáli pod věží a nečekali na jeden letmý úsměv jejich vyvolené, která byla většinou zadána jinde, ale pak se to stalo, a dodnes tento falešný stav trvá. Lásce se musí dát volný průchod. Je to divoká řeka a ne umyvadlo se stojatou zapáchající vodou. Láska je přírodní síla, jako bouřka a hurikán a tak by se na ni mělo nahlížet!
A co na to Adéla?
Řeknu jen jedno: Ano, ano, třikrát ano – a ještě dvakrát k tomu.
Ale je to ještě trochu jinak. To se totiž netýká jen chlapů. Když si tak promítám své vztahy, tak vlastně nacházím mnohem méně času, kdy jsem byla zamilovaná do jednoho muže, než do dvou…
Ale to taky neznamená, že jsem měla milostný vztah s oběma (alespoň ne pokaždé…). A v tom je kámen úrazu. Život, jakkoli je krátký, je stejně tak dlouhý, a potkáte v něm spoustu lidí, a prožijete spoustu pocitů a některé jsou vám milé a jiné ne, a některé jsou vědomé a jiné vůbec a některé ovládáte a jiné ovládají vás. A láska žije a tvoří se v každém okamžiku bytí. A jedinou konstantou, která v životě zůstává, je právě změna. Tak to by taky bylo, aby se neměnila i láska.
[[related]]
S faktem, že se v životě zamilujete několikrát, a možná zrovna ve chvíli, kdy se vám to nejméně hodí (protože třeba nakrásně už někoho milujete), se prostě musíte smířit. Jedinou otázkou zůstává, co se svými pocity a se svým chtěním uděláte. Můžete se rozhodnout, že si vychutnáte ten hezký pocit, nic „špatného“ neuděláte, poděkujete za něj a hezky se rozloučíte. Můžete se rozhodnout, že prožijete každé jeho zákoutí a opustíte všechno ostatní. Můžete se taky rozhodnout, že přes všechnu dobrou vůli budete ubližovat ostatním nebo sobě. To všechno máte ve své moci, i když si myslíte, že „se“ to děje „samo“.
Já jsem si prošla vlastně všemi třemi možnostmi. Měla jsem radost, když se mi povedlo udělat to tím prvním způsobem. Vedla k tomu ale cesta olemovaná trápeními těch druhých dvou variant…