Dědictví. Jaká máš práva a jak to funguje v případě vydědění? Zeptali jsme se právníka

Nepominutelný dědic

Institut nepominutelného dědice zavedl občanský zákoník na obranu proti např. výše uvedeným situacím. Zůstavitel si tak ve svých pořízeních pro případ smrti (závěť, dědická smlouva) nemůže libovolně činit, co se mu zachce, ale je povinen přenechat zákonný díl svým dětem. Děti zůstavitele totiž zákon označuje za nepominutelné dědice. Nastane-li situace, že nedědí (např. z důvodu vydědění), pak jsou nepominutelným dědicem jejich potomci (tedy vnoučata zůstavitele).

Nepominutelnému dědici náleží povinný díl z pozůstalosti. Výše tohoto dílu se liší podle toho, zda se jedná o zletilé či nezletilé dítě. V případě zletilého se jedná minimálně o jednu čtvrtinu zákonného dědického podílu (tj. musí dostat minimálně jednu čtvrtinu z toho, co by dostal, kdyby dědil ze zákona). Pokud jde o dítě nezletilé podíl představuje minimálně tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu.

Jak to funguje v praxi?

Příklad č. 1

Sestrám Marii (19 let – zletilá) a Janě (15 let – nezletilá) zemřela matka. Otec se s matkou rozvedl před 10 lety, matka nové manželství neuzavřela. Předmětem dědictví jsou pouze finanční prostředky ve výši 1.000.000 Kč. Matka zemřela bez závěti.

Řešení

Dle zákonné posloupnosti dědí v první třídě dědiců zůstavitelovy děti a manžel zůstavitele. V našem případě pouze Marie a Jana. Každá ze sester proto po své matce zdědí 500.000 Kč.

Příklad č. 2

Matka sester Marie a Anny sepsala závěť, v níž svému příteli Tomášovi odkázala 100.000 Kč.

Řešení

Přítel Tomáš zdědí na základě závěti 100.000 Kč. Dcera Marie (zletilá) zdědí na základě zákonné posloupnosti v rámci první třídy dědiců 450.000 Kč a stejně tak dcera Jana (nezletilá). Ohledně 900.000 Kč totiž zůstavitelka v závěti nic nepíše, a proto se postupuje podle zákonné posloupnosti.
Dcera Marie tak v souladu s ustanovením zákona získala minimálně jednu čtvrtinu svého dědického podílu (jedná se o hodnotu v minimální výši jedné čtvrtiny z 500.000 Kč, což je 125.000 Kč) a dcera Jana získala minimálně tři čtvrtiny svého dědického podílu (jedná se o hodnotu v minimální výši tří čtvrtin z 500.000 Kč, což je 375.000 Kč).

Vydědění

Nepominutelného dědice lze však v jeho právu na povinný díl zkrátit nebo zcela vyloučit. Důvody a náležitosti stanovuje občanský zákoník.

K vydědění je třeba naplnit jeden z níže uvedených důvodů, přičemž tento důvod nemusí být výslovně uveden:

1. neposkytl zůstavitelovi potřebnou pomoc v nouzi,
2. neprojevoval o zůstavitele opravdový zájem,
3. byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze,
4. vedl trvale nezřízený život,
5. je marnotratný nebo zadlužený.

Pokud není žádný z výše uvedených důvodů dán, poté má nepominutelný dědic právo domáhat se svého práva na povinný díl u soudu.

Příklad č. 3

Matka sester Marie a Jany sepsala závěť, ve které svému příteli Tomášovi odkázala 625.000 Kč. V závěti zároveň zůstavitelka vydědila svou dceru Marii, neboť o ni neprojevovala opravdový zájem.

Řešení

Dle vůle zůstavitelky přítel Tomáš zdědí 625.000 Kč. Dcera Jana zdědí na základě zákonné posloupnosti tři čtvrtiny svého povinného dílu ve výši 325.000 Kč.

Nicméně pokud dcera Marie namítne, že pro její vydědění nebyl dán právní důvod, podá v soudem stanovené lhůtě žalobu k soudu a své tvrzení prokáže, pak bude dědictví přítele Tomáše zmenšeno o částku 125.000 Kč, neboť ta představuje povinný díl dcery Marie.

Závěr

V případě neoprávněného vydědění nepominutelného dědice, má tento potomek po vyvolání sporu o dědické právo možnost podat žalobu k soudu, a tím hájit svá práva na svůj povinný díl.

Pokud řešíš obdobnou situaci, a nejsi si jista postupem, obrať se raději na advokáta. Využít můžeš naši online právní poradnu nebo online právní poradnu Verdikto.