Co znamená bolest kůže a co ji způsobuje? Co proti ní dělat?

Z lékařského hlediska může být bolest kůže indikátorem různých kožních onemocnění, jako jsou infekce, alergické reakce, autoimunitní onemocnění, poranění kůže, dermatitida, kopřivka apod. Bolest kůže může být také příznakem jiných závažnějších onemocnění, jako je lymfedém, dermatitida nebo růžovka.

Jedná se o nepříjemný příznak, který se vyskytuje v mnoha podobách a stupních. Může se jednat o svědění, brnění, píchání, pálení, tahání nebo ostrou, tupou či pálivou bolest. Mohou signalizovat infekční nebo plísňové onemocnění. V každém případě je nejlepší navštívit lékaře, který rozhodne o dalších vyšetřeních. Testy a případné stěry z kůže mohou odhalit více o konkrétní diagnóze a řešení problému.

Poranění kůže

Tyto příznaky může způsobit i poranění kůže. Kůže je jedním z tělesných orgánů a reaguje na porušení stejným způsobem, obsahuje nervová zakončení, a tak vstupuje odpověď do mozku. Bolest může způsobit například popálenina, omrzlina, puchýř, odřenina, řezná rána nebo kousnutí hmyzem.

Odřeninu si člověk může způsobit velmi snadno, stačí, když se o něco zachytí, zakopne a upadne nebo uklouzne. Výsledkem může být krvavá rána nebo jen modřina. V každém případě je to nepříjemná záležitost. Krvácející odřeninu lze ošetřit pouze dezinfekcí, ránu je nutné řádně vyčistit a zbavit případných nečistot. Předejdete tak infekcím a dalším komplikacím. Totéž platí pro řezné rány. Ty mohou snadno vzniknout například při vaření nebo i při práci v kanceláři a na papíře. Ránu je také nutné vydezinfikovat a nechat zahojit. V případě hlubších a závažnějších ran byste měli navštívit lékaře, který ránu odborně ošetří, případně zašije.

Popálenina je velmi nepříjemná věc. Je odstupňována podle závažnosti poškození. Existuje první stupeň, tedy povrchová popálenina, a hluboká popálenina je druhého až čtvrtého stupně. První dva stupně jsou méně závažné, projevují se drobnými puchýři, hlavně zarudnutím a otokem. Třetí a čtvrtý stupeň zahrnují závažnější popáleniny, které jsou také bolestivější. Mohou se projevovat zuhelnatěním kůže, zejména puchýři a znecitlivěním rány. Mohou být způsobeny ohněm, omrzlinami, kontaktem s horkým předmětem, případně výbuchem, kontaktem s elektrickým proudem nebo chemickou látkou.

Zdroj: Shutterstock.com

Základem první pomoci je co nejrychlejší ochlazení místa popálení, což je nejrychlejší způsob, jak odvést teplo z tkání. Nejúčinnějším a nejdostupnějším způsobem chlazení popálenin je použití studené vody a ochlazení místa popálení. Popáleninu umístěte, pokud je to možné, pod tekoucí studenou vodu z kohoutku a nechte ji působit alespoň 15 minut. Voda by však neměla být příliš studená a v žádném případě nepoužívejte led. Ten by mohl popáleninu zhoršit a přivést popáleného do šoku.

Neviditelné hrozby

Bolestivá kůže může také odhalit neviditelné hrozby v našem těle. Například virové onemocnění. Patří mezi ně pásový opar způsobený virem varicella. Přežívá ve skryté (tj. latentní) formě v gangliích smyslových nervů lebečních nebo zadních míšních kořenů. Virus by se dal popsat jako spící, dokud se znovu neaktivuje.

Jeho reaktivace může být způsobena různými okolnostmi. Například oslabená imunita, jiné onemocnění nebo operace. Spouštěčem může být také nadměrný stres. Virus se také nachází na více místech nervového systému. V závislosti na umístění se při opětovném spuštění přemnožení objevují obtíže.

Lymfedém

Lymfedém může také způsobit bolestivost kůže. Jedná se o progresivní chronické onemocnění. Je výsledkem nerovnováhy mezi tvorbou a přívodem lymfy. To má za následek hromadění lymfatické tekutiny v tkáních. Lymfatický systém hraje důležitou roli také v lidské imunitě. Hromadění následně vyvolává otoky. Komplikací je zánět, ale také lignifikace podkoží. Zánět může být i neinfekční. Kůže je zarudlá. Otok se časem zhoršuje, což také bolí.

Při diagnostice tohoto onemocnění se také používá přiložení prstu na kůži a posouzení, zda v místě zůstává důlek. Měří se také obvod končetin. Důležité je posoudit změny na kůži. U lymfedému se používají také zobrazovací metody. Jako je lymfografie, scintigrafie (lymfoscintigrafie). Používá se také CT, MRI, rentgen měkkých tkání, USG, známé také jako SONO.

Při podezření na onkologické onemocnění se odebere bioptický vzorek. Laboratorní testy zahrnují vyšetření hormonů štítné žlázy, hodnoty krevního cukru, krevního obrazu, FW, CRP, kreatininu, močoviny, albuminu a bílkovin.

Absces jako zánětlivé onemocnění

Mezi příčiny bolesti kůže patří také absces. Je definován jako ohraničená dutina, která obsahuje hnis. Jedná se o zánětlivé onemocnění. Postihuje především pacienty s metabolickými poruchami a pacienty s oslabeným imunitním systémem. Kožní absces patří mezi nekomplikované povrchové kožní infekce.

Kožní absces si lze představit jako bouli na kůži. Časem se zvětšuje, zčervená a pacient pociťuje v postižené oblasti bolest. Na vrcholu abscesu je kůže zanícená. Oblast kolem abscesu může být na dotek teplá. Intenzita příznaků závisí na tom, kde se absces nachází. Pokud se nachází pod kůží, jeví se jako bolestivá bulka vytékající hnis.

Dermatitida nebo ekzém

Mezi neinfekční onemocnění s projevy bolestivosti kůže patří také dermatitida. Vzniká jako reakce organismu na vnější nebo vnitřní faktory. Nejčastějšími vyvolávajícími faktory jsou alergické nebo iritační ( způsobené podrážděním) vlivy a jejich kombinace.

Zdroj: Shutterstock.com

Onemocnění se projevuje především u osob se změněnou kožní reaktivitou. Často je spojeno s ekzémem. Nejedná se však o zcela totožnou diagnózu. V naší literatuře se pro nealergické zánětlivé kožní procesy s akutním průběhem používá termín dermatitida. Jako ekzém se označuje zánět kůže alergického původu s chronickým průběhem. Ale ani toto dělení není jednotné. Ekzém je však typ reakce, která má mnoho příčin.

Kromě bolesti se vyznačuje příznaky, jako je otok, zarudnutí, strupy, papuly, puchýřky a v chronických stadiích olupování nebo zhrubnutí kůže.

Periorální dermatitida

Periorální dermatitida je definována jako chronické, často recidivující kožní onemocnění. Mezi příznaky patří bolest, pálení nebo píchání kůže, suchá kůže, jednostranné nebo oboustranné výsevy na bradě, v okolí rtů, očí a tváří. Nejčastěji se vyskytuje u žen (90 %) ve věku 20 až 45 let. Stále častěji tímto onemocněním trpí i děti. V posledních letech byl zaznamenán rostoucí výskyt u mužů.

Zdroj: Shutterstock.com

Častou příčinou vzniku onemocnění je používání hydratačních krémů. V tomto případě hraje důležitou roli způsob aplikace krému. To znamená, že onemocnění je vyvoláno častou aplikací hydratačního krému. Dlouhodobé zvlhčování rohové vrstvy poškozuje kožní bariéru. Výsledkem je pak suchá, podrážděná a zanícená pokožka.

Rosacea jako chronický zánět kůže

Bolest spolu se zarudnutím, pálením a zvýšenou citlivostí se objevuje také u chronického zánětu kůže, známého jako rosacea (růžovka). Vyskytuje se převážně u lidí ve věku 36 až 50 let a častěji u žen. Doprovází také onemocnění, jako jsou inhalační alergie, různé potravinové intolerance, například celiakie, predispozice k atopii, chronická onemocnění dýchacích cest, například bronchiální astma, onemocnění trávicí soustavy nebo metabolická onemocnění, jako je diabetes mellitus nebo hyperlipidémie. Může se vyskytovat společně s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou. Případně také spolu s revmatoidní artritidou nebo sklerózou multiplex.

Rosacea se v počátečních stadiích onemocnění vyznačuje recidivujícím-remitujícím průběhem, tj. střídáním období klidu s obdobími vzplanutí. V první fázi se objevují návaly zarudnutí a horka s mírným otokem. V této fázi se kůže zklidní a nastává remise. V pozdějších stadiích je zarudnutí trvalé, objevují se teleangiektázie a otoky, zanícené a bolestivé vyrážky a cysty a kůže extrémně pálí a štípe. Období klidu bez léčby nenastává a změny na kůži jsou trvalé.

Další problémy

Mnohdy je nutné zkoumat bolest kůže také v souvislosti s dalšími příznaky. Může se také jednat o problém, který patří do oblasti neurologické medicíny, nebo může být bolest způsobena různými autoimunitními onemocněními.

Kromě toho je kůže velmi citlivá také v případě alergických reakcí na kontakt s různými chemickými látkami nebo jinými látkami z prostředí. Bolest na jednom místě může často signalizovat onemocnění, které je třeba co nejdříve léčit.