Chlapi letí na moje špeky!
Moje kamarádka Jana nemá pár kilo navíc. Má hodně kilo navíc, a přesto nikdy neměla nouzi o nápadníky. Vděčí za to štěstí, nebo to s tím vytouženým ideálem štíhlé krásy není zase tak horké?
„Boubelatá jsem byla odmalička a v pubertě jsem tím dost trpěla. Co se kluků týkalo, neměla jsem žádné sebevědomí. Připadalo mi, že musím vzít zavděk prvním, který přijde, jinak zůstanu navždycky na ocet,“ vypráví Jana (29). Prvního přítele si našla v sedmnácti letech. Lépe řečeno, on si našel ji. „Nemohla jsem ho odmítnout, vždyť bych byla jediná holka ve třídě, která ještě s nikým nechodila… Teprve po roce známosti mi došlo, že je to stejný ťuňťa jako já. Ačkoli mu bylo skoro dvacet, byla jsem jeho první holka. Nejspíš si mě vyhlédl proto, že neměl odvahu oslovit někoho krásnějšího. Doufal, že baculka mu košem nedá, a vyšlo mu to.“ Jana se s dotyčným nakonec rozešla, zdálo se jí totiž, že mu její postava vadí. „Naznačoval mi, že bych měla sportovat, každý týden mě tahal na plavání, což se mi moc nezamlouvalo, v bazénu si připadám jak velryba… Kromě toho mezi námi nikdy neproběhlo nic fyzického, když nepočítám spoustu líbání.“
Druhý přítel byl přesný opak. Jana ho zaujala na první pohled v tramvaji, respektive zaujaly ho její tvary. Přesně takové si na ženě představoval a štíhlou dívku by nikdy neoslovil. „Zdeněk byl mojí postavou přímo posedlý, vystřídal přede mnou hodně holek, a všechny to byly baculky. Nevím, jestli je to úchylka nebo orientace, prostě se mu líbily kypré slečny,“ vysvětluje Jana. Ze začátku měla radost, že natrefila na pěkného a vzdělaného kluka, který je nadšený její boubelatostí. Vzápětí to ale zašlo do nepříjemného extrému. „Hrozně se bál, že mu zhubnu, a kontroloval mi jídelníček. Nosil mi sladkosti, které mi už lezly i ušima, nesměla jsem si kupovat jogurty light, dát si v restauraci minerálku místo coly si říkalo o hádku.“
Tak co ti chlapi vlastně chtějí? Jeden vás nutí zhubnout, druhý vás nutí přibrat…
A tak Jana přestala přemýšlet nad tím, co chtějí muži, a začala se soustředit na to, co chce ona sama. „Dala jsem si na chvíli pauzu od randění, abych našla sama sebe a svoje sebevědomí. Dodělala jsem školu, našla jsem si práci… a najednou mi přestalo vadit, že jsem baculka.“ Jana se naučila odmítat nápadníky, kteří jí nepadli stoprocentně do noty. Někdy šlo o vážné zájemce, někdy o návrhy na jednu noc. „Narazila jsem třeba na ženáče, který si chtěl vyzkoušet, jaké je to s baculkou. Jen tak, pro zajímavost. Také jsem dostala na ulici nabídku k natočení porna,“ směje se Jana, která se naučila brát podobné návrhy s nadhledem.
A nakonec? Podařilo se jí natrefit na pohledného mladého muže, který ji bere takovou, jaká je, a před pár měsíci ji požádal o ruku. „S Janou si úžasně rozumíme, od začátku jsem věděl, že je to moje spřízněná duše,“ zní jeho výpověď. Slyšíte to? Duše. O tu jde ve vážném vztahu především, chcete-li ho na dlouho…
Podívejte se i na: Myslíte si, že jste tlustá a neatraktivní?
