Femina.cz > Vše o hubnutí > Chcete zhubnout? Přestaňte se trápit!
Chcete zhubnout? Přestaňte se trápit!
Snažíte se jíst zdravě, počítáte kalorie a čokoláda je pro vás sprosté slovo? Cvičíte a kila se vás stále drží jako klíště? Potom ke shazování kil přistupujete nesprávným způsobem. Nestačí totiž pouze výše zmiňované, pořádek si musíte udělat i ve své hlavě.
Vystresovaný mozek totiž vašemu tělu nedovolí uvolnit ani gram tuku. Zkrátka důležitější, než si myslíte, je pozitivní myšlení a zdravý přístup k věci. Zapomeňte na drsné zákazy a týrání sama sebe nekonečnými dietami. Svou váhu můžete upravit i příjemnější cestou.
Pro začátek si stanovte jasný a především reálný cíl. Chtít zhubnout například osm kilo za měsíc je naprostá hloupost a téměř stoprocentně se vám to nepodaří. Z neúspěchu se dostaví stres, stres začnete, aniž si to uvědomíte, zahánět jídlem a horko těžko shozené kilo máte zpět i se dvěma dalšími. A tak to jde stále dokola a vy jste deprimovaná a naštvaná na celý svět. Udělejte konečně tlustou čáru za tímto věčným kolotočem. Zvolněte a uvidíte, že s citlivým přístupem a úsměvem ve tváři potřeby svého těla rozpoznáte daleko lépe a vysněného cíle se dočkáte.
Žádné odříkání…
Tohle nesmím a tohle bych neměla! Je vám to povědomé? Jenže stejně neodoláte a ten lahodný věneček si dáte. Potom máte výčitky svědomí a říkáte si, jak jste nemožná. Stop! První velká chyba! Ano, dbát na životosprávu je věc jedna a je to samozřejmě v pořádku, ale mučit se úplným zákazem všeho, co zrovna nesplňuje požadavky „zdravého“ pokrmu je cesta do pekel. Místo toho se zamyslete a svůj jídelníček uspořádejte podle vlastních potřeb a ne podle nějakých tabulek. Navíc málokterá žena má takovou sebekázeň a dokáže se nadobro vzdát sladkostí. Také proč bychom to dělaly, že? Na světě jsme jen jednou a představa, že už nikdy nezažijeme tu rozkoš z rozpouštějící se čokolády na jazyku… no ani náhodou! Ale zpět k tématu. Když víte, že bez zákusku, či čokolády prostě žít nemůžete, klidně je zařaďte do vaší denní stravy. Je nesmysl si celý den říkat, že dnes to určitě bez té hnědé a lahodně jemné dobroty vydržíte, když večer v devět hodin vám tečou sliny jak bernardýnovi a pro kostičku byste lezla po zdi. Jak to dopadne, je asi nad slunce jasné. Zhltnete celou tabulku, možná dvě a záhy se opět proklínáte. Zkrátka, tudy cesta nevede.
Veselá mysl a spokojenost je základ…
Se svým přístupem k našemu ženskému trápení se nám svěřila kamarádka Eliška. „Jelikož jsem „těžký závislák“ na čokoládě, snažím se tento hřích napravovat hlídáním ostatní stravy. Ale ne tak, že bych si kvůli ní zakázala něco jiného, pouze ostatní jídlo své milované pochoutce přizpůsobím. Jediné pravidlo, kterého se držím, je to, že si jí dopřávám po ránu. A každé ráno vstávám dobře naladěná a těším se, až si v práci rozbalím tu voňavou tabulku. Zbožňuju zelený čaj a ano, zde je nepatrný ústupek, zásadně ho piju hořký. Prostě, mám sladkou čokoládu, tak už žádný cukr. Káva? Platí to samé. Čokoláda mě neuvěřitelně nabije a dodá mi energii a tak mi toto, pro mě nepatrné omezení, rozhodně stojí za to. A co je hlavní, zbaštím jí naprosto bez výčitek a ještě si u toho labužnicky olizuju prsty. Mám chuť na zákusek, dám si ho, prostě žádného jídla se nezříkám, ale na druhou stranu všeho s mírou a žádné přecpávání. Jím, když si o to tělo řekne a dám mu to, oč si řekne. Pokud pocítím hlad i ve večerních hodinách, myšlenky rázu, už je pozdě, už nic jíst nebudu, si absolutně nepřipouštím. Něčím malým ho zaženu a opět bez výčitek jdu spát. Dříve jsem se trápila různými dietami a nikam to nevedlo. Znala jsem jen stres a nervozitu z toho, že si nemůžu dát to, či ono, anebo naopak, že jsem si to dala. Až jsem si řekla dost! Nehodlám se do konce svého života zabývat tím, zda mi ten plátek knedlíku neublíží a týrat se pohledem na zavřenou čokoládu. S heslem „když tělo nehladoví, neukládá do zásoby“ jsem za svým trápením udělala tečku. A víte, co se stalo? Váha mi klesla, ani nevím jak, stále si jí držím a po stresu ani památky. Jsem spokojená a ráno co ráno si dobíjím baterky mojí milovanou čokoládou,“ končí s úsměvem.
Naslouchejte svému tělu…
Abychom to tedy shrnuly, naše tělo vlastně můžeme přirovnat ke stroji, když mu dodáme vše, co pro svůj chod potřebuje a čeho si žádá, bude fungovat, tak jak má. Ale pozor! Musíte ho také občas rozpohybovat. Žádný stroj nefunguje, když leží dlouho ladem. Nikdo vás ovšem nenutí do sportovních výkonů hodných šampiona. Každý by měl poznat, který pohyb jeho tělu prospívá a dopřát mu ho v požadovaném množství a intenzitě. Jedině tehdy se budete cítit skvěle a bude to patrné na první pohled.
A co vy, milé čtenářky? Bojujete se svým tělem a věčnými dietami, nebo si dopřáváte vše a na váhu nekoukáte?
Foto zdroj: profimedia.cz