ČEŠI USNULI NA VAVŘÍNECH! JAK SI PORADÍME S EPIDEMIÍ 21. STOLETÍ

Bohužel, tento pozitivní vývoj se zastavil a dnes jsme opět svědky negativních tendencí, které se mohou mimo jiné negativně podepsat na výskytu kardiovaskulárních onemocnění. Stagnuje pokles hladiny cholesterolu, zcela se zastavil pozitivní vývoj úmrtnosti na cévní onemocnění mozku, stoupající tendenci má výskyt hypertenze. Přestože situace v České republice je lepší než v jiných zemích střední a východní Evropy, k průměru Evropské unie se přibližujeme velmi pomalu. Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy je oproti EU u mužů i u žen téměř dvojnásobná.

V posledních letech navíc narůstají fenomenální problémy obezity a diabetu, označované za epidemii 21. století. Patříme k nejobéznějším národům v Evropě a průměrný index tělesné hmotnosti BMI se od roku 1997 stále zvyšuje. Podle odborných studií stoupl u cca 2500 sledovaných mužů v období 1985-2000 index BMI z 27,0 na 28,1 a výskyt diabetu se v letech 1997 až 2000 téměř zdvojnásobil z 8,4 na 16,6 % (dnes je v ČR kolem 750 tisíc diabetiků). Prevalence diabetu u žen se zvýšila za toto období ze 7,7 na 12,5 %. U žen pak BMI klesal z počáteční hodnoty 27,3, avšak nakonec se k této hodnotě opět vrátil. Podle projektu „Sledování rizikových faktorů onemocnění srdce“, který navazoval na celoevropský projekt Monica, stouplo u sledovaných mužů v období 1997-2000 procento obézních z 24,9 na 29,6, u žen pak toto procento vzrostlo z 25,2 na 28,2.

Je nejvyšší čas upozornit na odklon od pozitivního trendu 90. let a nastartovat opět cestu ke zlepšení životního stylu jako prevenci nemocí oběhové soustavy. Velký potenciál vidíme v oblasti prevence, která spočívá zejména ve změně životních návyků. Radíme změnit jídelníček, přestat kouřit, snížit hladinu stresu (dostatečnou relaxací) a pravidelně cvičit (alespoň 20 minut denně).

Ve výživě by se měla více konzumovat zelenina a ovoce (nejméně 5 porcí denně) a ostatní zdroje vlákniny (luštěniny, celozrnné výrobky). Nutné je snížit spotřebu cukru, sladkostí, bílého pečiva a uzenin. Důležitá je kontrola množství a typu tuků: snižování spotřeby tuků živočišných ve prospěch tuků a olejů rostlinných (ty mají tvořit 2/3 spotřeby tuků), zejména těch s obsahem polynenasycených mastných kyselin. Tučné maso, plnotučné mléko a mléčné výrobky musí být nahrazeny libovým masem (ryby, drůbež), méně tučným mlékem a nízkotučnými mléčnými výrobky. Ze stravy by měly být vyloučeny vnitřnosti a značně omezena by měla být konzumace tučných tavených sýrů, másla a šlehačky. Lidé se zvýšenou hladinou cholesterolu, kterých je u nás více než polovina, by měli dodržovat zásady nízkocholesterolové diety a zcela se orientovat na rostlinné tuky.

Apelujeme tímto na veřejnost odbornou i laickou, na odborné společnosti, nadace a odpovědné státní instituce, aby nepolevovaly a i nadále napomáhaly svou činností podpořit změnu životního stylu. Víme, že správnou životosprávou a pravidelnou kontrolou hmotnosti, krevního tlaku a hladiny tuků a cukru v krvi lze srdečním nemocem účinně předcházet nebo je léčit. Společným cílem nás všech je zdravý a kvalitní život jedince a celé společnosti bez nemocí srdce, diabetu a obezity.

Reakce na nepříznivé trendy v prevenci kardiovaskulárních onemocnění populace v České republice
Prof. Ing. Rudolf Poledne, CSc.
vědecký sekretář České společnosti pro aterosklerózu

(foto: Google.com)