Celebrity neuhlídaly rozkrok: Kdy už tohle mediální násilí skončí?!
„Celebrity neuhlídaly rozkrok!“ nebo „Nechtěně ukázala bradavku!“, to je jen vzorek titulků, které můžeme neustále číst v našich médiích pochybné kvality. A i když vím, že pár jedinců u toho nejspíš slintá, myslím, že většina z nás si dokáže představit, jak se asi slavné ženy cítí, když přes veškerou snahu se opět někde objeví fotografie jejich spodního prádla, zachycená právě v okamžiku, kdy dotyčná vystupovala z auta. Je to ještě v pořádku, nebo je to vlastně mediální násilí?
Zdroj: archiv redakceKdyž jsem nad tím přemýšlela, je jasné, že pokud má celebrita sukýnku do poloviny zadku a vystupuje z auta na nějaké slavnostní akci, pak je stoprocentní, že fotografii jejího rozkroku někdo určitě zachytí. A možná i na tento moment čeká, aby prorazila. Mám ale problém s tím, že paparazzi jsou schopni ležet na zemi a čekat na ten správný moment, když vystupuje z auta celebrita, která má šaty ke kolenům. Zkuste si sami vystoupit z auta tak, aby se v žádném momentu od sebe nohy neodloučily. Bez gymnastických prvků to prostě nejde a ani ty nezaručí prezentaci bez úhony.
Patří to ke slávě?
Možná namítnete, že to prostě ke slávě patří, ale já si to nemyslím. Nikdo na vás nemá právo, ani když jste celebrita. Jste člověk, který ve svém povolání vyniká, ale to ještě nikoho neopravňuje k tomu, aby vás takhle zneužíval. To, že s nástupem chytrých telefonů každá pipinka do světa posílá své polonahé našpulené fotky, je její soukromá věc. Z fotek pečlivě vybere jednu, která se jí nejvíc líbí a tváří se, jakože to je momentka. OK… její rozhodnutí. Těžko by se ale asi radovala z fotek, které by jí nelichotily.
Přijde mi, že se neustále posunují hranice toho, co je dovolené, co je v pořádku a co už je za hranou slušnosti, která podle mého už dávno opustila bez zamávání, Českou republiku.
Vyžíváme se průšvizích druhých, vysmíváme se neuhlídané bradavce, které by si nikdo ani nevšiml, kdyby fotograf nečekal na jeden mikromoment. Pak ale dáme cejch celebritě za to, že je nestyda a ze všech médií vyjde jako lehká holka. Chybí mi tady respekt k lidem a hlavně ženám. Ať jsme v jakémkoliv století, pod jakoukoliv vládou či nadvládou a ať už máme právo volit nebo ne, pořád jsme vnímané jako NĚCO, co musí vypadat podle předepsaných standardů, musí se snažit dosáhnout kvalit jakéhosi ideálu a něco, co muži musí jakýmkoliv způsobem zneužívat, protože když máme prsa a zadek, tak co vlastně čekáme, že? Podle situace ve světě to vypadá, že prostým faktem, že jsme ženy, si o nepříjemné situace říkáme.
Dá se proti tomu nějak bojovat?
Můžeme každá z nás něco udělat? Nevím. Ale možná bychom mohly začít více přemýšlet o tom, co děláme a jak se prezentujeme a také si začít více sebe vážit. Tím rozhodně nic nezkazíme. Bude to krok k tomu, že nastavíme hranice slušnosti alespoň okolo sebe.
Zkouším to také – upravuji si vlasy podle svého a ne podle nejnovějších trendů, oblékám si to, co se mi líbí a ne, co zrovna frčí, čtu knihy, které mě baví a ne to, co je zrovna bestseller, na Facebook nedávám každou blbost jen proto, abych byla “sociální“ a zachovávám si soukromí. Něco, co patří jen mně. To, že existuje Facebook přece neznamená, že mám povinnost dokumentovat celý svůj den od probuzení až do noci. Zkuste to taky. Zkuste si míň užívat naoko na sociálních sítích a začněte věci intenzivně prožívat sami v sobě….protože vy ještě můžete. Ještě pořád nad tím totiž máte kontrolu. Kdo ví, co bude za pár let….
Foto zdroj: thinkstockphotos.com
