Tento příběh se mi stal před mnoha lety a záleží jen na vás, jestli uvěříte, že je něco takového, možné. V dobách hlubokého komunismu, jsem vystudoval policejní školu a nastoupil na místní obvod. Byl jsem mladý a ctižádostivý, proto jsem velmi brzy povýšil až k tajné službě. Z počátku mne práce velmi bavila a dělal jsem ji s nadšením. Jak roky přibývaly, dostával jsem se k závažnějším případům a přiznám se, že jsem na to vůbec nebyl pyšný.
Jednou jsme dostali hlášení na ženu, které místní lidé říkali čarodějka, a uměla prý ledacos, např. věštila z karet, vody, znala byliny a byla pověstná svým zvláštním dřevěným sítem, do kterého dávala nůžky a podle toho, jak se síto točilo – zavěšené na niti, tak lidem věštila. Za karty, si tehdy brala dvacet korun a to byl již závažný důvod k prošetření. Byla také jasnovidná a viděla minulost i budoucnost o takové lidi byl velký zájem, i když se to tajilo.
Byl sychravý dušičkový den a my jsme s kolegou přijeli v civilu k domku této ženy, byli jsme celí nesví, aniž bychom věděli proč. Zabouchali jsme na dveře a očekávali stařenu s holí, místo toho nám otevřela krásná žena a zamračeně se nás zeptala, co potřebujeme.
Sdělili jsme ji, že si nesmí dovolovat brát peníze za hádání a nabídli ji, ať se přihlásí v Praze, do psychoenergetické laboratoře, což byla tajná pracovna STB pro zkoumání skrytých sil, aby je komunisté mohli využít ke svým, nekalým praktikám. Divíte se? Ano i takové lidi STB zneužívala ke svým cílům.
Čarodějka si nás změřila zlostným pohledem, upřeně se nám zadívala do očí, až jsme její pohled nevydrželi a museli sklopit zrak. Bylo to, jako když vám, někdo do očí vrazí třísku, její upřený pohled se nedal vydržet. Zopakovali jsme nabídku a ona nám nenávistně odpověděla: „Pánové, dejte si pozor, s kým mluvíte, jestli se mi okamžitě neomluvíte, mohlo by se vám něco stát.“
Kolega utrousil několik drzých poznámek, ale já se sklopenou hlavou rychle odešel ven, nebyl jsem schopný komunikace a srdce mi bušilo tak, až jsem se začal bát.
Uplynula krátká doba a mého kolegu postihl infarkt a zemřel. Tehdy jsem si to ještě nedával do souvislosti, ale časem, mne začala pronásledovat čarodějčina slova o pomstě. Nemohl jsem spát a mé sny byly stále hrozivější. Neuplynul ani týden a já jsem věděl, že se musím ženě omluvit dřív, než bude pozdě. Zabouchal jsem na její dveře a začal se omlouvat, řekl, jsem, že kolegovi ještě nebylo ani čtyřicet let a zemřel. Čarodějka se usmála a řekla mi: „To máš štěstí, že jsi přišel s omluvou, dnes jsi byl totiž na řadě ty!“
Od té doby jsem měl klidné spaní, ale na slova čarodějky jsem nikdy nezapomněl, věděl jsem, že za smrt mého kolegy může ona. Časem jsem se dozvěděl, že zabila více lidí a později, se jí to vrátilo, její syn se upil k smrti a ona pochopila, že je to karmický trest za to, co udělala.
Možná se vám zdá můj příběh, „přitažený za vlasy“, ale věřte, že za mé praxe, jsem se setkal se spoustou různých lidí, ale žádný z nich, nedokázal zabít na dálku.
Mrazivé čtení, co říkáte? A my se vás ptáme, je tento příběh skutečný, nebo je jen výplodem bujné fantazie naší Sáry.
Všichni, kteří tipovali, že je příběh pravdivý, měli pravdu. Skutečně se stal!