Barcelona si vystačí sama, města v okolí zůstávají v jejím stínu. Zkus je ale objevit, stojí za to!
V čem Barcelona vyniká oproti ostatním evropským městům? Každý ví, že je to jedno z nejnavštěvovanějších míst, má nejzajímavější architektonické památky, nejchutnější kuchyni a taky nejpopulárnější fotbalový klub. A pak je tu ještě jedno prvenství.
Zdroj: Radka MattheyNikde v Evropě nepotkáš tolik automobilových novinek, jako právě tady. Barcelona je totiž městem, kde se nejčastěji představují nová auta novinářům. Důvody jsou tři: kvalitní silnice, dobré letecké spojení a hlavně stálé počasí. Místní říkají, že zimu už prostě nemají. A když tak sleduji, jaké komplikace umí napáchat sníh na silnicích, není divu, že automobilky preferují Barcelonu.
Já jsem se tentokrát vydala do Barcelony na pozvání Peugeotu, což znamená, že mám auto. To mi dává možnost uniknout magnetické přitažlivosti katalánské metropole a podívat se kousek dál. Zvolila jsem Tarragonu, sto kilometrů vzdálené nádherné město s bohatou historií a kulturním dědictvím. Na letišti jsem si vyzvedla testovací elektromobil Peugeot e-208 a vyrazila směr Tarragona. Auto má 3D online navigaci, která naplánuje cestu vzhledem k aktuálnímu provozu, najde dobíječku i parkovací místo, předpovídá počasí a varuje před radary či nebezpečnými úseky. A navíc to vypadá, že ovládá i umělou inteligenci. Poručím hlasovému asistentovi: „Jeď do hotelu Meredien,“ a asistent na slovo poslechne. Vyrážíme.
Zdroj: Radka MattheyTarragona: antická perla
Výlet do Tarragony v listopadu není vůbec špatný nápad. Hotely mají volné pokoje, pláže nejsou obležené lidmi a na památky nemusím čekat frontu. A že tu těch památek je! Třeba Amfiteátr Tarraco neboli antická aréna, která tu stojí už od 2. století a je jednou z nejzachovalejších římských arén ve Španělsku. Jsou tu ale ještě další antické skvosty, například Forum Romanum nebo Akvadukt Ferreres, což je antická vodní cesta postavená Římany za účelem přivedení vody do města.
Úplně nejlepším místem v Tarragoně je ale kompletně vylidněná pláž s bílým pískem a palmami. Nebýt dvaceti stupňů na teploměru, řekla bych, že jsem v Karibiku. Naordinovala jsem si den nekonečných procházek po pláži, poslouchání šplouchání moře, ochutnávání tapas a popíjení sangrie v místních příjemně poloprázdných restauracích, které v létě praskají ve švech. Hotel s výhledem na moře tu mimo sezónu pořídíš za polovinu a ráno se můžeš stejně jako já kochat dechberoucím pohledem na východ slunce.
Zdroj: Radka MattheyCava: perlivé blaho
Je čas vrátit se do Barcelony. Zpáteční cestou to vezmu podél španělských vinic. Tam před několika týdny sklidili hrozny na výrobu nejslavnějšího vína Katalánska: Cava. Toto šumivé, osvěžující a lahodné víno prostě musíš ochutnat. Vyrábí se tradiční metodou, něco na způsob šampaňského. Řídím, takže nemůžu ochutnat, ale vlastně ani nemusím. Jsem si jistá, že tři lahve, které si od místního prodejce odvážím, budou jedna velká dobrota.
Zdroj: Radka MattheyNoc v Barceloně: Viva la fiesta!
Do Barcelony jsem dorazila až po setmění. Jsem svědkem toho, jak město ožívá. Je sobota večer a davy vyrážejí do ulic, všechny obchody jsou otevřené, osvícené bary lákají na drink, restaurace se předhánějí v nabídce tapas… „Vamos de fiesta!“ neboli „Jde se pařit!“. Ulice jsou totálně přecpané. Občas se ale objeví skupinka umělců, která si v davu „vyboxuje“ místo. A kolemjdoucí ochotně ustupují, seskupují se do hloučku kolem skupinky a užívají si představení zdarma. Mě zaujala parta mladých akrobatů a jejich neuvěřitelná salta. Kousek dál zase několik teenagerek předvádí taneční kreace. Atmosféra je zkrátka neuvěřitelná.
Zdroj: Radka MattheyTrh: exotika i tradice
V Barceloně jsem poněkolikáté, ale nikdy si nenechám ujít návštěvu trhu v kultovní ulici La Rambla. Otvírá už v osm ráno, zatímco vše ostatní se většinou probouzí až v deset. Trh je neskutečnou směsicí vůní, chutí a překvapení. Třešně v listopadu?! Tak to je asi možné jen tady. Za pět euro si kupuji celý kornout. Míjím stánek s čerstvými rybami, ústřicemi či obřími šunkami z iberijského prasátka. To prostě do kufru nenaložím. Koupím aspoň velké balení oliv. Spolu s cavou budou tvořit ideální kombinaci. Katalánsko je celosvětově známou olivovou velmocí. Daří se tu těm nejnáročnějším, ale zároveň nejlepším odrůdám jako Arbequina či Picual. Olivy se sbírají ručně a zpracovávají se původními metodami.
Zdroj: Radka MattheyBarcelonská katedrála: nejde vynechat
Mám před sebou jen jediný den a chci toho tolik stihnout! Autem toho zvládnu hodně. Malý Peugeot 208 se snadno nasouká i do těch nejmenších parkovacích prostor a městem se pohybuje svižně a mrštně. Navíc je neděle, a tudíž malý provoz na silnicích. Mým prvním cílem je slavná „Catedral de Barcelona“. Tato katedrála je zasvěcená svaté Eulálii, patronce města. Stavba je nejen nádherná a s bohatou historií, ale umožní ti i výstup na střechu, odkud máš úžasný pohled na celé město. Součástí katedrály je i dvorek s velmi netradičními obyvateli. Objevíš tu totiž hejno hus. Jejich vypasená těla a hlasité kejhání nemůžeš přehlédnout. Podle legendy prý husy chránily tělo umučené patronky Eulálie vyhozené za hranice města. Legenda zní děsivě, nicméně turisté husy v Catedral de Barcelona milují.
Zdroj: Radka MattheyPark: tanec pod mrakem papoušků
Zatoužila jsem nakouknout, jak v neděli místní obyvatelé relaxují, takže vyrážím do parku. Těmi je Barcelona přímo posetá. Jedním z největších a nejznámějších je Parc de la Ciutadella. Leží kousek od historického centra a skýtá nespočet zajímavých atrakcí. Jezero, kašnu, sochy, altány… Návštěvníci parku zde relaxují, cvičí, a dokonce i tančí. Nad hlavami jim přitom skřehotají hejna papoušků. Ve stánku ochutnávám typickou španělskou pochoutku – churros. Jedná se o smažené proužky z řídkého těsta, které se namáčejí do čokoládové omáčky. Žádná dietka to není, ale té vůni jsem prostě nemohla odolat. Toto byla sladká tečka za mým výletem do Barcelony, ale vím, že se tam zase brzy vrátím. Tohoto města se prostě nejde nabažit. Stejně jako famózních míst v jeho stínu. Kromě Tarragony stojí za návštěvu i tato, všechna jsou do hodiny cesty autem od Barcelony:
Zdroj: Radka Matthey- Girona (100 km na severovýchod) – má malebné historické centrum, katedrálu, klášter, hrad a jedinečné arabské lázně.
- Sitges (40 km na jihozápad) – krásné pláže, kulturní život, filmový festival. A nekonečná „fiesta“.
- Montserrat (50 km na severozápad) – tajemný, starobylý a trochu strašidelný klášter na vrcholku hory. S nezapomenutelným výhledem na okolní krajinu.
- Vic (70 km na severozápad) – středověké památky, trhy, unikátní gastronomie.
