Bakterie, které pomáhají v ústech i ve střevech

Možná ti to bude připadat neuvěřitelné, ale věřila bys, že každý z nás je nositelem triliónů bakterií, které štědře hostíme v našem trávicím traktu? Udává se, že průměrný člověk má ve střevech přibližně 1 až 2 kg čisté bakteriální hmoty. A to není zrovna málo, co říkáš? Jedná se skutečně o obrovské množství mikroorganismů, jejichž počet desetinásobně převyšuje součet všech našich somatických buněk, které tvoří lidské tělo. Tento takzvaný mikrobiom nás ovládá a řídí naše životy mnohem více, než bychom si byli ochotni připustit.

Když to nefunguje tak, jak má

Asi víš, že máme přibližně 70 % naší imunity ve střevě, a že jsou to právě trilióny střevních bakterií, které zodpovídají za správnou funkci naší imunity. Možná ale netušíš, že poškození střevní mikroflóry může být spouštěčem celé řady onemocnění, jako jsou alergie, astma, diabetes, atopické ekzémy nebo dokonce revmatoidní artritida. Koho by to napadlo, že bolestivé onemocnění kloubů má svůj prvopočátek v našem střevě…

Špatná střevní mikroflóra jako spouštěč obezity? Ano!

Není to tak dávno, co jsi ze všech stran slyšela, že obezita je výsledkem genetiky a nezdravé životosprávy. Nikdo neřešil, jestli náhodou neexistuje spojitost mezi obezitou a střevní mikroflórou. Stačil však jeden elegantní experiment provedený týmem Jeffreyho Gordona, který jasně dokázal, že jsou to právě střevní mikroorganismy, které hrají klíčovou roli při vzniku obezity. Vědci si vytipovali dvojčata, kdy jedno bylo štíhlé a druhé obézní. Z těchto dvojčat odebrali střevní mikroflóru, kterou přenesli do bezmikrobních myší. Zjistili, že když do myšky přenesou mikrobiotu ze štíhlého dvojčete, tak tato myška zůstane štíhlá. Když naopak přenesou do myšky mikrobiotu z obézního dvojčete, tak tak tato myška ztloustne. Vypadá to skoro jako zázrak. Ale pokud už se těšíš, jak díky probiotikům zhubneš a nebudeš muset nic dělat, asi tě nepotěšíme. I nadále se totiž vědci shodují, že je to zejména naše strava, která ovlivňuje strukturu střevní mikroflóry a následně i to, jestli se nám ve střevě množí „štíhlé“ nebo „obézní“ bakterie.

Když tě přepadají deprese, vsaď na správné bakterie

Nejen hubnutí, ale i tvá psychika má co do činění se střevní mikroflórou. Ta totiž ovládá tvou psychiku, ale také náladu a má dokonce spojitost s celou řadou duševních onemocnění. Ovlivňuje produkci serotoninu, tzv. hormonu štěstí nebo například kyseliny gama-aminomáselné, která se ve formě různých derivátů používá při léčbě depresí. Je popsána také spojitost střevní mikroflóry a autismu, depresí či alkoholismu.

Zdroj: Favea.cz

Léčba začíná už v ústech

Možná tě ani nenapadlo, že v ústech máme hromadu bakterií, které jsou úzce spjaty s výskytem opakovaných zánětů středního ucha, vleklými angínami nebo chronickými záněty ústní dutiny. „Mikroorganismy přítomné v našich ústech tvoří první linii obrany proti patogenům a důležitou část naší imunitní ochrany. Pokud je narušena rovnováha orálních bakterií například stresem, onemocněním nebo antibiotiky, může tento stav rychle vést k již zmíněným problémům,“ uvádí ORL lékařka MUDr. Eva Pročková.

V současné době se tyto infekce léčí zejména širokospektrými antibiotiky. Jenže nadužívání antibiotik střevní mikroflóře velmi škodí a vědci se tak snaží najít účinnou strategii, jak tomu zabránit. A napadlo je aplikovat přátelské probiotické bakterie na sliznice dutiny ústní a nosohltanu, kde by byly schopné potlačit nepřátelské bakterie.

Problematikou ústních probiotik se intenzivně zabýval profesor Tagg z katedry mikrobiologie Univerzity v Otagu na Novém Zélandu. K výzkumu streptokokové infekce profesora Tagga přivedla vlastní zkušenost, kdy jako teenager dostal infekci, která u něj vyvolala revmatickou horečku, a následně musel denně brát penicilin po dobu několika let.

A tak se pustil do výzkumu a už v 80. letech minulého století začal odebírat stěry z ústní dutiny školních dětí, které vykazovaly neobvykle silnou imunitní obranu proti sezónním onemocněním. Analýzou jejich slin zjistil, že tyto děti mají v ústech vysoký obsah prospěšných přátelských bakterií, které produkují přirozené antimikrobiální látky. Tím započala nová éra v oblasti probiotik a vznikla tzv. orální probiotika, kde hrál prim nově otestovaný probiotický kmen S. salivarius K12. Pro tebe možná trošku krkolomný název, který ti nic neříká. Ale věz, že díky němu se v ústech netvoří bakterie, které způsobují infekce horních cest dýchacích. Takže až půjdeš do lékárny, zkus se na tahle orální probiotika zeptat. Určitě tě jejich účinky mile překvapí, zvláště teď v období chřipek a nachlazení.

Zdroj: Favea.cz

Šílenost nebo lék?

Ač ti další tvrzení bude připadat absolutně šílené, je nutné ho zmínit. O co jde? Hlavně o to, že podle odborníků je nejlepším probiotikem zdravá lidská stolice. První doloženou transplantaci stolice provedli v Americe a bylo to v roce 1958.  Vybraným pacientům s téměř smrtelnými průjmy způsobenými infekcí bakterií Clostridium difficile, dali „infúzi“ (klystýr) s výkaly zdravého dárce. Všem se během dvou dnů ulevilo. Přesto se však tato nová léčba průjmových onemocnění do praxe neprosadila. Až mnohem později paradoxně v konzervativní Evropě došlo k zavedení tzv. fekální transplantace do praxe.

Dnes už provádějí fekální transplantace v Brně i v Praze. Nutno však přiznat, že nikdo netuší, co vše tento typ transplantace příjemci přináší. Může přenést obezitu nebo změny psychiky? A je také jasné, že ve fekální transplantaci nejsme žádní průkopníci. Zmínky o tomto způsobu léčby průjmových onemocnění nalezneš již ve staré čínské medicíně ze 4. století nebo v Anglii ze 16. století, kde je tato „transplantace“ označována jako tzv. yellow sup (žlutá polévka).

Asi při té představě nejsi úplně nadšená a i my v redakci se přiznáváme, že bychom tuhle léčbu asi nechtěli absolvovat. Když však jde o život, sneseme vše. A tato „transplantace“ podle RNDr. Petra Ryšávka životy zachraňuje.

Probiotika – jaká vybrat?

• Pokud se ti nechce podstupovat zmíněnou proceduru, vystačíš si s tzv. moderními probiotiky 20. a 21. století. Vědci je rozdělili na 4 generace. První generací jsou standardní zakysané produkty (zejména mléčné), jejichž účinek objevil Ilja Mečnikov. Popsal pozitivní vliv jejich dlouhodobé konzumace na celkový zdravotní stav bulharských venkovanů.
• Druhou generací jsou probiotika vyráběná průmyslově, avšak bez jakékoliv další úpravy lisovaná do tablet nebo plněná do tobolek.
• Třetí generací jsou probiotika enkapsulovaná, jejichž stabilita je zvýšena povrchovou ochranou, která zvyšuje jejich odolnost při průchodu žaludkem.
• Nově se na trhu objevují patentovaná probiotika čtvrté generace, která jsou označována jako biofilmová probiotika. Tato probiotika jsou kultivována v obdobné struktuře, v jaké se nachází na střevní sliznici, tzn. ve formě biofilmu. Biofilmová probiotika přináší vyšší míru stability při průchodu trávicím traktem a tudíž vysoký účinek.

Tak co říkáš? Která z těchto informací tě nejvíce šokovala a vyzkoušíš některá ze zmíněných probiotik? Napiš nám do diskuze, těšíme se na příspěvky.