Anna Šišková: O své dcery se bojím.

Nejen že hrajete v Astorce Korzo 90′, ale i ve Švandově divadle. Není pendlování mezi Prahou a Bratislavou únavné?
Je to únavné, ale spousta herců je takto na cestách. Budu se ale muset něčeho vzdát, protože takhle to nejde dlouhodobě. Jen ještě nevím čeho (smích).

A jak to děláte, když v Praze zkoušíte? Máte zde pronajatý byt?
Mám tu byt, manžela i dceru, takže v tomhle směru neřeším, jestli intenzivně pracuji v Praze, nebo Bratislavě. Náročnější je to s tím časem…Dojíždím na Slovensko často natáčet. Kdybych dostala nějakou filmovou nabídku tady v Čechách, třeba by to byl první krok k tomu zakotvit tady.

S manželem a dcerou

Momentálně je cesta do Prahy spojená s divadelním festivalem Slovenské divadlo, jehož jste se pro letošní ročník stala patronkou. S jakým představením zde budete hostovat a o čem představení je?
Já tu tento ročník festivalu nehostuji, ale stala jsem se „pouze“ patronkou letošního ročníku. Moji kolegové z divadla Astorka tu byli s výborným představením Gazdova krv a měli obrovský úspěch. Říkali, jaké pozorné a vnímavé je české publikum.  Čeští diváci lépe vnímají – ať už humor nebo další hodnoty, které v představení jsou. Pro nás je radost a pocta hrát v Praze a vždy se na to velmi těšíme.

Do širšího povědomí diváků jste se dostala především rolemi v televizních seriálech Letiště, nebo Místo v životě. Čeká vás nějaké natáčení v brzké době?
Nějaké nabídky mám, ale zatím to není jisté, tak to nechci zakřiknout (smích). Jak jsem již naznačila, poslední roky jsem fungovala spíše na Slovensku a tak bych po té době s radostí přijala nějakou nabídku z Čech. Byla by to pro mě příjemná změna.

S režisérem Janem Hřebejkem

Režisér Jan Hřebejk vám dal příležitost ve filmu Musíme si pomáhat, za který jste dostala Českého lva. Jaký to byl pocit? Kde máte ocenění vystavené?
Byl to krásný pocit radosti…ale je to doopravdy už hodně dávno (smích).  „Levik“ si trůní na skříni spolu s dalšími oceněními.

V životě jste měla několik životních partnerů, co pro vás znamená slovo láska?
Úplně to nejdůležitější a nejvzácnější je láska a samozřejmě zdraví. A když říkám láska, myslím tím i lásku mateřskou a přátelskou. Čím jsem starší, tím více si vážím lásky jako takové. Lásky člověka k člověku…

S hereckou kolegyní Jitkou Schneiderovou

Dozvěděla jsem se, že jste se nedávno provdala po 10 letech vztahu za svého partnera Jiřího Chlumského. Co vás k tomu po takové době společného soužití vedlo?
Požádal mě o ruku a já Jirku stále miluji, takže nebylo co řešit, o čem přemýšlet, nebo snad váhat.

Vaše dcery (Tereza Nvotová a Dorota Nvotová pozn. red.), se obě vydaly na uměleckou dráhu, podporujete je v tom?
Určitě ano. Nejen že je podporuji, ale i obdivuji. Dorotka má obrovský talent na hudební tvorbu, je herečka, spisovatelka a hlavně člověk s velkým sociálním cítěním. Terezka je skvělá dokumentární režisérka a herečka a je velmi inteligentní člověk s rozhledem, od kterého se mám co učit. Jsem na ně pyšná, i když se neustále o ně bojím, protože velmi často cestují za svou prací po světě.

Foto zdroj: profimedia.cz